Potraviny pro výkonný mozek. Můžete si zdravou stravou zlepšit duševní schopnosti?

Zelenina zvítězila nad ovocem.
Souvislost mezi stravou a fyzickým zdravím již považujeme za samozřejmost.

Přibývá také důkazy o tom, že vhodné potraviny dokážou zlepšit funkce mozku.

Výzkumy o výživě naznačují, že lepší kognitivní výkon dosáhnete dostatečným příjmem zeleniny, bobulovin, prospěšných tuků a pomoci by mohly i kvašené potraviny.

Můžete se přejíst k výkonnějšímu mozku?

Jak souvisí strava a duševní výkon?

Rostoucí míra obezity přinutila vědců zamyslet se nad jejími důsledky.

Část odborníků nasměrovala svůj výzkum mimo obvyklého rámce kardiovaskulárních chorob, cukrovky či zvýšeného rizika některých druhů rakovin.

Rozhodli se zkoumat, nakolik může složení jídelníčku ovlivňovat kromě obvodu pasu i fungování lidského mozku.

Dlouhodobé studie ukazují, že obezita souvisí s mírnými poruchami některých kognitivních funkcí včetně krátkodobé paměti, pozornosti a schopnosti rozhodovat se.

Zhoršenou krátkodobou paměť vědci zaznamenali konkrétně u lidí, kteří měli nadměrný příjem cukrů a tuku.

Lepší kondici mozku a zachovanejšie kognitivní schopnosti ve vyšším věku se naopak podařilo spojit se středomořskou dietou – populárním vzorcem stravování, který se již notoricky spojuje s pevným zdravím.

Středomořská dieta obsahuje omezené množství cukrů a tuků, jakož i červeného masa. Její základ tvoří zelenina, celozrnné potraviny, luštěniny, ořechy a zdravé tuky, zvláště olivový olej.

Zmíněné potraviny se zařadili na zdravý jídelníček z různých důvodů.

Potraviny, které tělu dodávají energii (10 fotografií)
Zelenina a vybrané ovoce

Kognitivní schopnosti stárnoucích lidí přirozeně upadají. Tento proces se zatím nedá trvale zvrátit, ale lze alespoň zpomalit jeho průběh.

Výzkum v časopise Experimental Gatroenterology naznačuje, že vhodnou strategií může být zvýšený podíl zeleniny ve stravě.

Příznivý efekt budou mít pravděpodobně všechny druhy zeleniny, ale jmenovité uznání si zaslouží ty, které spadají do čeledi brukvovitých. Kromě různých poddruhů zelí a kapusty jsou v této skupině i květák, brokolice, kedluben, křen či tuřín.

Brukvovitých i listová zelenina obecně podporuje fungování nervového systému díky vysokému obsahu několika klíčových vitamínů či kyseliny listové, vlákniny a draslíku.

Důkazy ve prospěch zeleniny působí solidní. V případě ovoce nejsou až tak přesvědčivé. Výjimkou je bobulové ovoce, které se vyznačuje vysokým obsahem antioxidantů – látek, které chrání buňky před poškozením oxidačním stresem.

Pokusy na hlodavcích a starších lidech s mírně narušenými kognitivními schopnostmi ukázaly, že zvýšený příjem bobulovitého ovoce může zlepšit výkon při úkolech využívajících paměť.

Zdravé tuky ve stravě

Zdravé styly stravování, jako jsou středomořská či severská dieta, zpravidla obsahují potraviny s prospěšnými tuky. Jsou bohaté na olivový olej, rybí tuk a v omezeném množství i na tuky získané z červeného masa.

Zásady středomořské diety

Velké množství zeleniny, ovoce, ořechů, semínek, luštěnin, brambor, celozrnných potravin, bylinek, koření, ryb, mořských plodů a panenského olivového oleje,
umírněné jedení drůbeže, vajíček, sýrů a jogurtu,
ojedinělá konzumace červeného masa.
Potenciál těchto látek vědci zkoumali prostřednictvím pokusů na potkanech.

Pokud zvířata přijímali ve stravě sádlo nebo nadměrné množství cukru, trpěli poruchami paměti. Pokud při stejném množství přijatých kalorií konzumovali prospěšné tuky, problémy s pamětí se neobjevily.

Výsledky zvířecích pokusů nemusí kopírovat procesy v lidském těle.

Příznivé účinky oříšků a semínek se však podařilo prokázat částečně iu člověka.

V rámci středomořské diety jsou spolehlivým zdrojem zdravých tuků, minerálů a vitamínů. Zlepšují kognitivní výkon, jako například schopnost formulovat myšlenky do slov.

Kvašené potraviny a mysl

Západní styl stravování plný cukrů, červeného masa a smažení, snižuje různorodost bakterií v lidském těle. Potraviny jako kefír, kyselé zelí, kimchi, kombucha či jogurt, zas pomáhají udržovat střevní flóru dostatečně rozmanitou.

Právě pestrý mikrobióm trávicího traktu výzkumy v posledních letech opakovaně spojili s pevnějším zdravím, lepší obranyschopností a dokonce i lepším fungováním mozku.

Velká část pokusů však proběhla na hlodavcích, ne na lidech.

Stravování má příliš mnoho proměnných a pro vědce je téměř nemožné izolovaně sledovat účinky jednotlivých potravin. Výsledky nutričních studií mají rezervy.